Great Smoky Mountains, nebo jak se rika "Smokies", jsou soucasi Apalacskeho pohori, ktere se tahne z Georgie na severovychod do Nove Anglie. Smokies jsou hory vysoke zhruba jako Krkonose, a take podobne vypadaji, k cemuz je velmi jednoduchy geologicky duvod.
    Tenkrat v Prvohorach se nam, verte nebo ne, srazila Evropa a Afrika na jedne strane s Amerikou na druhe strane. Nestalo se to samozrejme jen tak pres noc. Ta srazka trvala nekolik desitek milionu let. Behem te kolize, vsechen ten sajrajt (tedy spravne receno sedimentarni klasticke horniny), ktery se predtim usadil v oceanu, ktery v prvohorach mezi temi kontinenty existoval, byl zvolna vyvrzen a nalepen na okraje obou srazejicich se kontinentu. (Muzete si to predstavit asi tak, ze vezmete do spojenych dlani testo na knedliky, dlane stlacite k sobe a testo vysprkne ven. Elementarni, mily Watsone.) Jak se ten ocean zvolna smrstoval a smrstoval, vytvarejici se pohori bylo na mnoha mistech prospikovano intruzemi ruznych vyvrelych hornin. Jak se to tak vrasnilo a vrasnilo, spolu se sedimantarnimi horninami byly take z velkych hloubek vyzvednuty ruzne stare metamorfovane horniny.
Tohle je dulezite pro lyzovani. Kdyby byly Krkonose a Smokies vybudovane jen z mekkych sedimentarnich hornin (vapencu, piskovcu a bridlic), tak by s nima eroze za par milionu let zacvicila tak, ze by z nich vubec nic nezbylo. A bylo by po lyzovani! Sedimenty lyzari nemuzou potrebovat. Pritelem lyzaru jsou metamorfovane a vyvrele plutonicke horniny, ktere odolavaji erozi daleko lepe. (Pockejte si ale 300 milionu let a i z Tater nebo z Alp zbydou kopecky jako Brdy...)
    Tak se tedy stalo, ze mezi Severni Amerikou a severni casti Evropy se vytvorila komplikovana soustava pohori zhruba stejneho stari a podobne geologicke stavby. Te dobe, kdy se tohle vsechno stalo, rikaji geologove Variske vrasneni (nebo Varisky tektonicky cyklus, Variska epocha - jak se komu co libi). Dulezite je si uvedomit, ze dost velka cast geologie severni Evropy (vcetne Cech - bacha, ne Slovenska) ma co delat s geologii vychodni casti Severni Ameriky. (Slovensko sedi na zvrasnenych prikrovech, ktere se vytvorily mnohem pozdeji v Miocenu -asi tak pred 30 miliony let- pri smrstovani zase jine oceanske panve mezi dvema deskami: Evropskou a Apulskou (na ktere sedi Slovensko, Madarsko a vetsina Balkanu). Tenhle ocean se jmenoval Tethys a jedine co z nej dneska zbylo jsou jeho vyvrasnena "streva" chcete-li v podobe Alp a Karpat. Joo, to muselo bejt tenkrat zradlo, kdyz byla jizni Morava plazovym resortem na pobrezi Tethys...

    Do 'Smokies' jezdime proto, ze jednak jsou to nejblizsi hory od nas z New Orleans, jednak je tam v lete trochu chladneji (a ne tech odpornych ctyricet ve stinu jako tady) a jednak proto, ze je tam v Gatlinburgu nekolik nemeckych hospod, kde se da najit Spaten Pils, Paulaner Hefe Weizen, Tucher a Pilsner Urquell, a evropske cholesterolove pochoutky jako Schweinebraten mit Knodel (t.j. vepro knedlo zelo), Gulasch a Wienerschnitzel.
    Fotky, ktere vam tady chceme ukazat, jsou z nedavne akce usporadane v srpnu 1998. Vyprava se skladala ze sesti badatelu ve slozeni: Andy Fulks, Lisa Kolarsky, Radim Kolarsky, Jonathan Rhody, David Smythe-Macaulay, Ivette Smythe-Macaulay. Japonske automobilky Toyota a Nissan zajistily prepravu. Prvni jel tyden stary sedan Toyota Camry LE s posadkou ve slozeni David a Iveta, nasledovan trilitrovym sportsedanem Nissan Maxima SE obsazenym Lizou, Radimem, Jonathanem a Andym. Oba vozy zezly v kufru prenosnou chladnicku se syry, pastikou, kaviarem, ale take nezbytnym "tekutym chlebem", sektem a limonadami pro deticky. Vuz Toyota Camry byla navic vybavena detektorem policejniho radaru, a proto jela prvni aby vcas varovala pred nejakym nadmerne snazivym ochrancem zakona schovavajicim se nekde za stromem.
    Jak vidite podle mapy, Nas cil (oznaceny pismenem D, jako "destination") byl ve vychodni casi statu Tennessee. Zacatek cesty byl v Jizni Louisiane (oznaceny pismenem S, "start"). Je to flak cesty, 960 km, coz je zhruba jako z Prahy do Parize. Obe posadky, posilneni poradnou snidani, vyrazily v 6:00 rano z New Orleans po dalnici cislo 59 smerem na sever. Cesta vedla pres uzemi statu Mississippi a Alabama, historii to bohatych krajin, znamych hlavne radenim Ku-Klux-Klanu jeste v 70. letech. Dnes se oba staty snazi vypadat pred svetem trochu pokrokove, ale pod tenkou skorapkou jsou tu predsudky, dogmata, sovinismus a rasismus stale jako doma. A dari se jim tu pekne, jen co je pravda...
    Hned za hranici Alabamy vede dalnice kolem mesta Tuscaloosa, kde nedavno vyrostla velika tovarna Mercedes-Benz. Tam se vyrabi vetsina Medouru pro Americky trh; na parkovisti zamestnancu ale samej pikap...
    V Alabame se zacne teren trochu vlnit, udoli, kopce: predhuri Apalacskych Hor. Kdyz se prijede so severovychodniho rohu Georgie, kopce uz to zacinaji byt docela slusne. V Tennessee se odboci nejprv na dalnici cislo 70 a pak na dalnici cislo 40 a pokracuje se na vychod. To uz clovek vidi v dalce vrcholky Great Smoky Mountains. Alapacske pohori dosahuje v prumeru vysek tak kolem 1000-1300 metru. V Tennessee, kde se jim rika prave Great Smoky Mountains dosahuji vysky az 1700 metru (Klingman's Dome). Protoze jsme tady ale o hodne jizneji nez Evropa, 'Smokies' nikdy nepresahnou hranici lesa. V tehle zemepisne sirce rostou lesy zhruba do vysek kolem 3000 metru a clovek usi do Kolorada nebo Noveho Mexika, aby videl klec.
    Nakonec se za Knoxvillem v Tennessee odboci na okresku smerem na Gatlinburg. To je vyletni mesto v srdci 'Smokies'. Samy hotel, poutove atrakce a jine ptakoviny. Gatlinburgu jsme hodlali pouzit jen jako zakladniho tabora a kazdy den vyrazit za rozbresku do narodniho parku do hor.
    Z tech nekolika dni, ktere jsme ve 'Smokies', stravili byl zlatym hrebem pochod z vrcholu Klingman's Dome (1707 m) do prusmyku Newfound Gap. Klingman's Dome je jednak nejvyssi horou ve Smokies a zaroven nejvyssim bodem na turisticke stezce 'Apalachian Trail'. Ta zacina v Georgii a vede po hrebenech Apalacskeho pohori na severovychod az do Maine v Nove Anglii. Jeji delka je 3456 km a je nejdelsi souvislou turistickou stezkou na svete. Najde se spousta nadsencu, kteri to ujdou zhruba za 6 mesicu. Prave proto jsem ukecal vsechny ostatni, ze aspon par mili musime na tahle ztezce projit. Zvolil jsem cast z Klingmanova Domu do parkoviste v prusmyku Newfound Gap. Kde se da nechat jedno auto a se druhym pak vyjet pod vrchol Klingmana. Namluvil jsem ostatnim, ze je to lezerni parkilometrova prochazka na odpoledne, porad z kopce, slunicko, schudna ztezka... Trochu mi uslo, ze ve skutecnosti se jedna o patnactikilometrovy pochod smrti po ztezce pripominajici misty rozbourenou horskou bystrinu, lezeni pres padle stalete velikany, slezani balvanu, drapani se do kopcu a podobne hezke veci.
    Tak tenhle vejslap bych vam pomoci nekolika fotek chtel priblizit.

Odkazy:
1.- Oficialni stranka narodniho parku

c a s t   d r u h a   > > >